Předložený materiál zachycuje způsob, jakým byli studenti 5. ročníku učitelství přírodopisu zapojeni do výuky genetiky. Přednáška byla koncipována tak, že základní poznatky byly obohaceny o současné trendy v genetice. Byla představena problematika "Genetiky v současném světě" a předloženo 6 témat, z nichž si studenti dle zájmu a priorit zvolili. Cílem bylo aktivní zapojení studentů, zvýšení jejich motivace a následná aplikace vybraných témat do výuky na ZŠ nebo SŠ.  Výběr témat: studenti si zvolili jedno ze šesti nabízených témat s ohledem na svůj zájem a budoucí pedagogické využití. Rešeršní činnost: studenti zpracovali rešerši a navrhli způsoby, jak téma didakticky uchopit na ZŠ nebo SŠ, včetně návrhů aktivizačních metod. Sdílení a diskuse: vytvořené materiály studenti prezentovali, vzájemně sdíleli a diskutovali. Pracovní listy: pro představení genetiky jako oboru dotýkajícího se každého člověka vypracovali nápadité pracovní listy, převážně pro žáky ZŠ. Skupinová práce: na příkladu regulace buněčného cyklu se studenti učili vyhledávat odborné zdroje a zpracovávat téma týmově. Byly rozděleny tři tematické okruhy: skupina 1: toxiny a regulace buněčného cyklu, skupina 2: mutace proteinů regulujících buněčný cyklus, skupina 3: geny stárnutí. Praktické cvičení: proběhla aktivizační výuka na téma „Karyotyp člověka a chromozomální aberace“. Studenti sestavovali karyotyp konkrétního syndromu formou vystřihování a lepení chromozomů. Samostatné vyhledávání: k doplnění úkolu studenti využívali internetové zdroje a zjišťovali název syndromu, jeho incidenci, genetickou podstatu, formy, příznaky a dostupné metody vyšetření. Realizovaná výuka prokázala, že aktivní zapojení studentů do výběru témat, rešeršní činnosti, tvorby didaktických materiálů a praktických cvičení vede ke zvýšení jejich motivace a k hlubšímu porozumění genetickým souvislostem. Tento přístup zároveň podporuje rozvoj jejich didaktických kompetencí, kritického myšlení a schopnosti aplikovat teoretické poznatky v pedagogické praxi.

Materiál je určen studentům a studentkám oboru Učitelství pro mateřské školy. Nabízí podporu při rozvíjení dovednosti plánovat a formulovat výtvarné úkoly tak, aby byly smysluplné, motivační a v souladu s cíli předškolního vzdělávání dle RVP PV.

Metody a techniky sociálně vědního výzkumu Kurz metody a techniky sociálně vědního výzkumu je koncipován jako přípravný kurz ke zpracování výzkumného šetření k bakalářské nebo diplomové práci, případně k dalším výzkumným šetřením. Výuka v kurzu je rozdělena do několika kroků: V prvním z nich se studující seznámí se základními postupy kvantitativních a kvalitativních výzkumných strategií. Následně si zvolí výzkumné téma, formulují výzkumnou otázku popř. hypotézy a připraví projekt výzkumného šetření, v němž je definovaná zvolená výzkumná strategie a výzkumné nástroje. V projektu studující adekvátně definuje cílovou populaci, výzkumný vzorek a způsob výběru vzorku, způsob sběru dat, zamyslí se nad etickými aspekty a výzvami a nad harmonogramem výzkumného šetření. K dalším kroku jsou projekty výzkumu společně konzultovány. Studující prezentuje svůj projekt výzkumného šetření, ten je prodiskutován jednak s vyučující, jednak s ostatními spolustudujícími, kteří mají možnost klást dotazy k tématu, zvolené metodologii atd., v případě volby podobného výzkumného tématu mohou kolegové spolustudující vzájemně diskutovat a konzultovat s odbornou podporou vyučující. Cílem je cizelovat výzkumné projekty, poučit se z případných chyb a vzájemně se inspirovat. Za prezentaci výzkumného projektu studující získávají zápočet. Studující následně vyrážejí do terénu a provedou pilotní studii, v níž ověří adekvátnost zvolených výzkumných nástrojů. Následně sepíší reflexi pilotní studie: ohodnotí, zda a jak fungovaly výzkumné nástroje a zda je zvolená metodologie adekvátní, v případě nutnosti navrhnou vhodné úpravy jak metodologických postupů, tak výzkumných nástrojů. Součástí reflexe je i vyhodnocení dosavadních výsledků výzkumu. Cílem pilotní studie je to, aby si studující vyzkoušeli vstup do terénu a výzvy spojené s realizací výzkumného šetření a zároveň aby si vyzkoušeli způsob vyhodnocení a interpretace dosud získaných dat. Reflexe výsledků pilotní studie je hodnocena známkou, kdy je hodnocena v první řadě schopnost reflektovat vhodnost či nevhodnost zvolených metodologických postupů a výzkumných nástrojů. Zpětná vazba od studujících: studující hodnotili kladně zejména možnost vzájemné konzultace projektů výzkumného šetření a možnost vyzkoušet si v terénu výzkumné šetření „nanečisto“, udělat si konkrétní představu o tom, co realizace výzkumného šetření v praxi obnáší. V ideálním případě si studující mohou zvolit téma, nějakým způsobem související s plánovanou bakalářskou prací, případně připravit výzkumný projekt vztahující se k bakalářské práci a v rámci semináře jej otestovat, tato možnost nicméně závisí na ročníku, v němž je předmět Úvod do sociálně vědního výzkumu zařazen.

Journaling jako jedna z metod pro dobrou sebereflexi a psychohygienu je zde využita jako nástroj pro lepší porozumění tématu dětství v předmětu Dětství v psychosociální perspektivě. V materiálu je popsaný podrobný popis práce s technikou v předmětu se studujícími, jeho výhody a možné přínosy pro výuku i studující.

Studenti mají za úkol vytvořit panoramatický náčrt vybraného výhledu v krajině a určit azimut alespoň pěti pozorovaných objektů. Aktivita rozvíjí dovednosti praktické orientace v terénu a práci s buzolou nebo mobilním kompasem. Cílem je osvojit si základní postupy geografického pozorování a grafické reprezentace krajiny, které lze využít při výuce zeměpisu v terénu. Výsledkem je vlastní kresba výhledu doplněná o popis hlavních objektů a jejich azimutů.

Studijní předmět Fyzika 1 je základem odborné části učitelského studia fyziky - zahrnuje zvláště části mechaniky, termodynamiky a molekulové fyziky. Inovovaný obsah a metody výuky zahrnují jak využití demonstračního experimentu při výuce, tak i použití AI pro osvojování nových didaktických poznatků ve fizice studenty v jejich zápočtové samostatné práci.