Umělá inteligence v geografickém vzdělávání: Teorie a cvičebnice pro učitele a učitelky geografie

Vysokoškolský učební text Umělá inteligence v geografickém vzdělávání je určen studujícím učitelských programů geografie pro základní a střední školy. Jeho účelem je podpořit rozvoj profesních kompetencí budoucích učitelů a učitelek ve shodě s kompetenčním pojetím jejich odborné přípravy. Text proto nesměřuje pouze k osvojení poznatků o umělé inteligenci, ale především ke schopnosti informovaně, kriticky, eticky a didakticky účelně začleňovat nástroje generativní AI do přípravy, realizace a hodnocení geografického vzdělávání. Publikace vymezuje základní pojmy spojené s umělou inteligencí, generativní AI, velkými jazykovými modely, multimodálními nástroji a GeoAI a objasňuje principy jejich fungování i limity. Pozornost věnuje tvorbě a iterativnímu zpřesňování promptů, práci s přiloženými dokumenty v režimu RAG a volbě vhodného způsobu nasazení AI podle povahy vzdělávacího úkolu. Obecné poznatky o AI ve vzdělávání propojuje se specifiky geografie, zejména s prostorovým a geografickým myšlením, kritickou geomediální gramotností, kurikulární prací, terénní výukou a autentickou zkušeností s místem. Praktickou rovinu textu tvoří modelové situace, ukázkové prompty, otázky pro samostudium a diferencované úkoly pro samostatné procvičování. Významnou součástí publikace je kritická reflexe empirických poznatků o vlivu generativní AI na učební výkon a myšlení vyššího řádu. Text se zabývá halucinacemi jazykových modelů, ověřováním informací, akademickou integritou, ochranou osobních údajů, technologickými nerovnostmi, kulturním zkreslením i environmentálními dopady AI. Zdůrazňuje, že didaktická hodnota technologie nevychází ze samotného nástroje, ale ze způsobu jeho pedagogického zarámování. AI je proto představena jako prostředek podporující profesní rozhodování učitele, nikoli jako náhrada jeho odborného úsudku, autentického pedagogického vztahu, terénní zkušenosti a odpovědnosti za kvalitu vzdělávání.