Pracovní listy seznamují studenty učitelství informatiky s vybranými algoritmy (binární vyhledávání, grafové algoritmy) metodou řešení úloh.

Materiál přináší krátkou prezentaci se základními teoretickými informacemi k tématu politických ideologií a aktivizační ověření nabytých znalostí s návrhem k brainstormingu. 

Toto je ukázka dvou aktivit, které lze použít při práci v hodině tam, kde chceme dát studentům nebo žákům příležitost propojit čtený příběh s jejich vlastním životem. Pomáhají žákům/studentům prožít, že i povinná četba může být relevantní pro jejich každodenní život. 

V aktivitách žáci/studenti trénují několik dovedností a ctností: umět vyjádřit myšlenku, propojovat oddělené “systémy” (fiktivní příběh a reálný život), kritické myšlení, otevřenost, empatii, upřímnost, naslouchání a respektující komunikaci.

Studenti vytvářejí výukový portrét vybraného světového makroregionu založený na kombinaci map, grafů, fotografií a stručného odborného textu. Cílem aktivity je rozvíjet schopnost převádět odborné geografické poznatky do podoby využitelné ve výuce zeměpisu na střední škole. Součástí výstupu jsou také otázky podporující geografické myšlení žáků.

Na úloze pohybu ve čtvercové mřížce ukazujeme principy algoritmizace úloh. Ukazujeme dva odlišné přístupy k řešení.

Studijní materiál představuje metodiku terénní výuky v přírodní rezervaci Příhrazské skály, která využívá místní krajinu jako prostředí pro rozvoj geografického myšlení, badatelských dovedností a mezipředmětových vztahů. Prostřednictvím série na sebe navazujících aktivit žáci poznávají geologickou stavbu území, tvary reliéfu, půdy, mikroklima, vegetaci i krajinu jako celek a učí se vysvětlovat jejich vzájemné souvislosti. Navržené aktivity vycházejí z principů badatelsky orientované výuky a konceptuálního pojetí geografie. Žáci během terénního cvičení pozorují, měří, interpretují získaná data, formulují geografické generalizace a propojují dílčí poznatky do širšího porozumění fungování krajiny. Materiál zároveň nabízí prostor pro rozvoj geografických dovedností, jako je orientace v krajině, práce s mapou, měření v terénu nebo interpretace přírodních procesů. Součástí metodiky jsou také aktivity zaměřené na rozvoj vztahu k místu. Prostřednictvím reflexe formou pocitové mapy žáci zachycují, jak jednotlivá místa vnímají, jaké emoce v nich vyvolávají a které krajinné prvky považují za významné. Terénní výuka tak není zaměřena pouze na osvojování znalostí, ale také na utváření osobního vztahu ke krajině a porozumění jejím přírodním i kulturním hodnotám. Materiál je určen učitelům základních a středních škol jako metodická podpora pro plánování a realizaci terénní výuky. Nabízené aktivity lze využít jako celek během jednodenní exkurze nebo je podle potřeb vyučujícího zařazovat samostatně.